Naši sousedé

18.10.2017 19:20

Děti, a možná leckdy ani dospělí neví, kdo v jejich blízkosti bydlí. A tak, když se měl u nás ve škole připomínat Den jazyků, zapátrali šesťáci ve své paměti, aby přišli na to, kolik cizinců v Borové a okolí vlastně našlo ať už svůj druhý domov, nebo alespoň dočasné místo pobytu. Z nich jsme do naší školy pozvali Martu Hájek Sartori z Itálie, dále pak původem Belgičana Patrika Toussainta a Filipa T.A.K. z Polska. Všichni tři nejprve zodpověděli tři otázky, na něž se mohli doma tak trochu připravit - jaké svátky jsou u nich odlišné od těch českých, co mají ve své zemi nejraději a třetí otázka se změnila v úkol - řekněte nám něco ve svém rodném jazyce. Paní Marta pojala zadání velice zodpovědně a originálně - přečetla nám tři různé texty a nechala nás hádat, zda jde 1) o návod na vaření špaget, 2) milostný dopis či 3) popis večera s malým dítětem. Přestože jsme slovům nerozuměli, tipovali jsme správně! Závěr byl tedy jasný - prý je italština strašně jednoduchá! Patrik nás naučil francouzsky zpívat Bratře Kubo a také tvrdil, že když jsme zvládli tohle, francouzsky už skoro umíme. Ani s polštinou problém nenastal, Filip připomněl naše cesty do Jerky a nutnost mluvit s Polákem pomalu a zřetelně, a my jsme i tentokrát všemu rozuměli! V druhé části našeho posezení padaly otázky z řad žáků, zajímavé bylo srovnávání překladu jednotlivých slov - ucho, pes, hledat, topit, máma, táta ap. Marta, Filip i Patrik odpovídali trpělivě a upřímně, šesťáci zvládli svoje první prezentace pro spolužáky i učitele komentované jak česky, tak i anglicky, vyrobili drobné dárky pro návštěvu, osmáci upekli tvarohovo-povidlové a švestkové buchty s drobenkou, sedmáci připravili otázky. Jestliže alespoň někomu z přítomných žáků došlo, že umět cizí jazyk je důležité, pak tahle oslava Dne jazyků neměla chybu.

L. Havlíková